Fotogalerie

Tak mi geocaching zase po čase otevřel oči v mém nejbližším okolí a pomohl mi objevit potok Vočadlo. Je to potok tak nenápadný, že jej nenajdete ani na wikipedii, a to už je co říct.-) Pramení v lesích mezi obcemi Řísnice a Slavětín na Mladovožicku a lesní porosty ho provázejí prakticky po celé délce toku, která činí sedm a půl kilometru. Ve Velké Černé u Těchobuzi ústí zleva do řeky Trnavy, největšího přítoku řeky Želivky. 

Název získal podle prvního mlýna na svém toku. Pojmenovaní vzniklo po jednom z prvních mlynářských rodů, které zde mlely. Zápis z 18.2.1737 vzpomíná Jiřího Vočadla z mlýna Vočadla. Mlýn je v současnosti po rekonstrukci a slouží k rekreačním účelům. Po mlýnici jsou v terénu vidět jen její zbytky.

Potok je poměrně obtížně přístupný, určitě ne suchou nohou.-) Oba břehy obvykle lemují rozsáhlé mokřiny a zrádná mechoviště. Podle nesčetných kališť se tu zjevně daří černé zvěři. 

První "rozumné" seznámení se s potokem se nabízí u rybníčků u obce Holýšov na trojmezí tří krajů - Středočeského kraje, Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. U většího rybníčku přímo u Holýšova se nachází obecní čistírna odpadních vod. Po krátké lesní pasáži se pravý břeh otevře a les vystřídají pěstěné louky kolem Křivánkova mlýna (na Řísnickém potoce, který se do Vočadla vlévá) a mlýna Vočadlo. 

Nejhezčí pasáž menadrujícího potoka se nabízí na na pátém až šestém kilometru toku, kam se lze dostat po zpevněné cestě od Těchobuzi. Tady platí výjimka o přístupnosti - několik stovek metrů na pravém břehu po směru toku je ideální pro relaxační lesní procházku ... než se les utopí v dalších nekonečných bažinách.-)

O takových místech rád píšu, že jsou to místa Bohem i lidmi zapomenutá. Bohem dost možná ano, ale lidmi rozhodně ne, o čemž mě přesvědčil hluk motorových pil zpovzdálí. A kéž by se ozýval výhradně jen zpovzdálí a tohle krásné a nedotčené místo v jeho divoké a nepoznamenané podobě  zachoval. Motorovým pilám a jiných prostředkům hromadného ničení vstup zakázán!